Kam na jídlo v Jeseníkách? Praděd, Karlov a Branná
Toto hodnocení restaurací bude trochu netradičně pouze s fotkami tří jídel, i když jich budu popisovat více, protože jednak opravdu nemám rád focení jídla, jak už jsem zmiňoval, a jednak jsme dvě restaurace navštívili při Petrově rozlučce a pokaždé jsem měl takový hlad, že jsem na focení ani nepomyslel a jídlo prostě rovnou sežral :-D
Restaurace Praděd - 8,5/10
Při Petrově rozlučce jsme došli v sobotu odpoledne docela znavení, promrzlí a hlavně hladoví na vrchol hory Praděd. Abychom dostali něco teplého do žaludku, rozhodli jsme se najíst v restauraci, která je umístěna přímo ve vysílači. Jak už jsem psal v článku o rozlučce, jedl jsem zde několikrát a to v průběhu let a jídlo mi vždycky přišlo takové průměrné, nenadchlo, neurazilo, cenově to nebylo vyloženě hrozné, ale čekal bych za ty peníze trochu lepší kvalitu.
Už při vstupu do restaurace mě zaujal trochu pozměněný interiér a při dosednutí ke stolu i jiný jídelní lístek. Vybrali jsme tedy hrachovou polévku, já pak hovězí guláš s feferonkou a Michal výpečky se špenátem a bramborovým knedlíkem. Hrachovka byla dobrá, guláš taky, s domácími knedlíky, stejně tak vypadaly dobře i výpečky a bramborový knedlík také nevypadal jako kupovaný.
Původně jsme chtěli ochutnat borůvkové pivo, které bylo napsáno na velké tabuli před vstupem do restaurace, to ale neměli, tak jsme zvolili brusinkové s mátou (jak borůvkové, tak brusinka s mátou jsou speciály od Holby), ale slečna nám donesla obyčejný Šerák, že ji to nějak netrklo. Nakonec nám donesla gratis jeden speciál a vylezlo z ní, že strašně pění a že bychom na 3 piva čekali ještě teď.
Takže za mě restaurace Praděd fajn, hodně se zlepšila (i když je stále ještě na čem pracovat), a pokud si nastolený trend udrží, bude zase jednou z vyhledávaných restaurací.
Restaurace hotelu Sauna, Karlov pod Pradědem - 10/10
Tuto restauraci jsem navštívil v krátké době hned dvakrát, poprvé při Petrově rozlučce a podruhé s eM po houbaření v okolí Karlova. Restaurace má opravdu pěkný a útulný interiér, v obou případech nás přivítala milá obsluha a i jídlo bylo jak při první, tak při druhé návštěvě perfektní. Popíšu tedy obě návštěvy v této výborné restauraci.
Když jsme v neděli sešli po nekonečné cestě zpět do Karlova, chtěli jsme jít na jídlo do restaurace U Bohouše, kterou Petr strašně chválil. Tam nám ale ve čtyři odpoledne oznámili, že už nevaří, tak jsme sjeli o kousek níž a zakotvili v restauraci hotelu Sauna. Po vstupu nás čekal hezký interiér a připadali jsme si tu trochu nepatřičně. Během chvilky u nás byl sympatický číšník s menu, ze kterého jsme všichni vybrali česnečku, já s Michalem pak dančí svíčkovou s houskovým knedlíkem a Petr maxiburger s hranolkami a dresinkem (už si nevzpomenu jakým). Česnečka byla trochu netradiční, protože do ní byla přidána i trocha smetany, ale chuťově to bylo vynikající, svíčková pak patřila k nejlepším, jaké jsem kdy jedl. Omáčka perfektně hustá a skvěle dochucená, maso špikované špekem a krásně křehoučké, k tomu nadýchané domácí knedlíky, no prostě balada :) I Petrův burger vypadal skvěle, domácí bulka krásně dokřupava opečená, perfektně ugrilované maso a navrch grilovaná rajčata a restovaná cibulka. K tomu domácí hranolky, dresing a salát coleslaw. Obě jídla byla navíc krásně naservírovaná, takže za mě prostě vše skvělé a nemám absolutně co vytknout. Cenově navíc docela příznivé (tuším, že svíčková stála kolem 130 Kč a ten maxiburger s 300g masem nějakých 180 Kč).
Druhá návštěva pak proběhla jednu zářijovou neděli, kdy jsme vyrazili do Karlova s eM na houby. Už při vjezdu do Karlova jsme viděli, že tento víkend zde probíhají řízkové hody, já ale tajně doufal, že bude možné si vybrat i z klasického jídelního lístku, protože jsem chtěl vyzkoušet ten burger. Bylo však možné si snad ve všech místních gastronomických podnicích vybrat "pouze" z lístku pro řízkové hody. Nejdříve jsme si dali polévku, já slepičí vývar s nudlemi a játrovými knedlíčky, eM dýňový krém s krutony, jako hlavní chod jsem si pak vybral jelení řízek s bramborovo-hráškovým pyré, eM pak řízečky z vepřové panenky a šťouchané brambory.
Já si polévku nemohl vynachválit, kromě velkého kusu kůže, ale stane se, eM pak byla trochu zklamaná, protože polévka byla dělána z (nejspíš) zeleninového vývaru, který byl ale strašně výrazný a úplně přebil chuť dýně (mně to třeba chutnalo i tak, ale u dýňového krému bych taky čekal hlavně chuť dýně). Zato druhý chod byl, za mě, paráda, maso krásně šťavnaté, navíc byl řízek ještě "vyráchán" v másle, pyré taky super. Od eM jsem ochutnal kousek řízku z panenky a i když byla strouhanka hezky křupavá, maso zůstalo šťavnaté, jak má být. Mimochodem, dělat z vepřové panenky řízky mi přijde jako strašná prasárna a myslím si, že takový kus masa má mnohem lepší využití, ale na druhou stranu, když se to umí udělat, je to strašně dobrý :) Řížkové speciality pak byly trochu dražší (moje myslím 190 Kč, eM 180 Kč), ale rozhodně to za to stálo.
Jak už jsem psal, pokaždé nás obsluhovala hrozně milá obsluha, nadto mají v nabídce i pivo z pivovaru Chomout, který vaří výborné pivo, a to si z této restaurace můžete odnést i domů ve skleněných lahvích.
V této restauraci mi v obou případech strašně chutnalo a určitě se sem ještě plánuju někdy vrátit, takže musím dát 10/10.

Minipivovar Kolštejn, Branná - 9/10
Už třetí neděli po sobě máme spojenou s výlety a houbařením a znovu jsme vyrazili do Jeseníků. Téměř každoročně vyrážíme v Den železnice na houby na Brannou, letos jsme trochu netradičně vyrazili místo soboty v neděli a místo vlaku autem. Po vydařeném sběru, kdy jsme naplnili 4 koše, jsme dostali hlad a rozhodli jsme se vyrazit do Minipivovaru Kolštejn, kde jsme byli už před pár lety a moc si pochutnali.
EM s mamkou neměly takový hlad jako já, a tak si daly osvědčené škvarky s pečivem, já zvolil boršč a jako hlavní chod pak jesenickou specialitu - měšce z mletého masa v těstovinovém těstě se smetanovým špenátem s česnekem a zapečenými smetanovými brambory.
Pomazánka byla moc dobrá, jen kdyby neobsahovala tvrdší kousky škvarků a dala se líp roztírat na čerstvý chléb. Boršč mi také chutnal, stejně tak hlavní chod, i když je to na první pohled taková zvláštní kombinace (a oku nepříliš lahodící), která by mě samotného nikdy nenapadla. Jednotlivé suroviny se skvěle chuťově doplňovaly a tvořily výborný celek.
Škoda jen, že jsem řídil a nemohl ochutnat některé z místních piv, koupil jsem si aspoň jednu PETku, na kterou jsem ale bohužel zapomněl. A jestli ještě sama neutekla, tak ji dodnes vozím v kufru auta :)
